PŘÍKLAD KINEMATICKÉHO SÍŤOVÁNÍ


Úkol: Vytvořit síť na desce s povrchovou vadou popsanou obrázky 1-3
Obr. 1   Spodní pohled na desku. Červeně je vyznačena vada-trhlina, bílé čáry nejsou důležité.

Obr. 2   Řez kolmý na osu trhliny, trhlina je zobrazena červeně.

Obr. 3   Zobrazení tvaru trhliny. (Na obou stranách končí kruhovými výběhy)


Řešení:
Obr. 4    Obrázek zachycující čísly postup vytváření celé desky z jednotlivých objemů ohraničených bílými čarami.

Obr. 5   Nejprve byl vytvořen rovinný model vady odpovídající kolmému řezu v místě počátku souřadného systému (obr. 4). Plocha v nejbližším okolí vady byla hustě mapovaně vysíťována užitím prvku SHELL 93. Topologicky se skládá ze dvou ploch, které od sebe dělí trhlina a její myšlené prodloužení.

Obr. 6    Zředění sítě v okolí vady směrem k povrchu a do stran (free mesh).

Obr. 7    Kinematickým vytažením těchto tří ploch ve směru šipky, vzniknou objemy 1, 2, 3 viz. obr. 4    Užitým prvkem byl SOLID 95. Po tomto kroku je nutné k vysíťování ploch použité SHELLY smazat ! Pozn. Délka těchto objemů přesně odpovídá délce přímé části trhliny. Zpracování výběhů je naznačeno na obr. 13.

Obr. 8    Nyní se vytvoří objemy 4 a 5 viz. obr. 4   . Objemy je možné vytvořit kinematicky (obr.8) nebo mapovaným síťováním předem vytvořených objemů SOLIDy.

Obr. 9    Toto by měl být výsledek obou možných cest.

Obr. 10    Nyní se vytvoří objemy 6-10 a obdobně pak i na protější straně 11-15, které se vytvářejí za účelem zředění sítě po tloušťce. Vzhledem k tomu, že mezera mezi objemy 4 a 3 resp. 3 a 5 není celým násobkem délky již vytvořených elementů, nelze vytvořit objemy 6-10 jako objem jediný, nechce-li se použít free mesh objemu.
Nejprve tedy musí být vytvořena plocha na obrázku označená růžově. Tato plocha se vysíťuje SHELLy podle obr. 11,    a pak se 2x zkopíruje na místa vyznačená zelenýcmi šipkami, čímž se zaručí shoda sítě všech vytvořených objemů. Nakonec se tyto tři plochy vysunou ve směru šipek žlutých, čímž dojde k vytvoření sítě SOLIDů. SHELLy se opět musí smazat a pak je nutné spustit funkci merge nodes, čímž dojde ke spojení elementů sousedních objemů. Výsledek je na obr. 12.

Obr. 11   Zředění sítě po tloušťce

Obr. 12   Pohled na dosud vytvořenou síť

Obr. 13   Po vymodelování výběhů z vady se vytvoří objemy 16 a 17, které se následně volně vysíťují tetraedry.

Obr. 14   Nutnost vytvořit objemy 18 a 19 je spojena s požadavkem zředění sítě i po délce. Po vytvoření ploch se tyto vysíťují SHELLy obr. 15   a pak se vytáhnou ve směru šipek. Vzniklá síť tvořená opět SOLIDy se s ostatními musí znovu "zmergovat".

Obr. 15   Ukázka zředění sítě po délce

Obr. 16   Posledním krokem je dotvoření šířky desky do patřičných rozměrů realizované připojením objemů 20 a 21 a jejich následným mapovaným vysíťováním SOLIDy.
Pohled shora na hotovou síť.

Obr. 17   Boční pohled na polovinu sítě

Nahoru

Vašše připomínky a návrhy nám prosím zasílejte na nížže uvedenou e-mail adresu
Editor: Antonín Bubák
Správce WWW: Pavel Štěrba.
Kontakt: webmaster@u-205.fsid.cvut.cz
Posleední změna: 18. června 1999